Začali jsme zhurta a celkem s přehledem jsme vyhráli první čtyři kola. V pátém kole jsme dostali výklep kvůli amatérské obraně jižní strany a poslední kolo jsme zase vyhráli za vydatné podpory paní Štěstěny (poslední soupeřův hráč vykrvácel). Za zmínku jistě stojí i celkem nepěkné lagy, které nás v prvních kolech trápily a díky kterým se náš vyhlášený kaskadér Rumi vydal vstříc plamenům samotných pekelných mocností, které se ho krutě a nelítostně zmocnily.
V assaultu jsme narazili na tvrdý odpor soupeře u pilota (jen zřídka se někdo objevil trochu blíže u hawka), který se nám podařilo prolomit jen ve třetím kole precizní prácičkou celého týmu a i přes další heroické výkony (pak už hlavně jednotlivců) jsme dokončili dvanáct kol v poměru 6:6.
Následovalo tedy prodloužení na McKenne, kde si soupeř zvolil honor jako svou stranu. První kolo patřilo celkem jasně nám, kdy jsme nedovolili dobýt alfu a za výborného krytí jsme roztříleli tuhou obranu na charlie. V kole druhém nás zaskočil rychlý vpád nepřítele na alfu následovaný zajištěním všech objectivů. Otěže rozhodujícího kola jsme ale uchopili pevně do svých tlap - povedlo se obejít nepřítele, vpadnout mu do zad a udělat domácí úkoly.
Děkujeme soupeři za férovou a krásnou hru a spoluhráčům za boj až do konce svých sil! Byl to prostě dekadentní zápas, jak má být.
R & M