Witches 2011

Fotky z čarodějnic

Witches 2011

Článeček is cuming soon (možná :).

Edit (1.4.2012): A možná taky ne :-D

Zeleny pííííívo 2011

Skvadra ve složení Rumi, Calibro, Sten a Mauro.

Kalba pěkná to byla. Zelený bylo dobrý zábava též byla a i dinosauři se stavili na pokec tak.

Sten
Vylezli jsme na Vltavský, dali se doprava, doleva a zase doprava. Tam jsme šli do hospody, kde měli mít zelenáče, ale neměli. Tak jsme šli na letenský plac, kde jsme našli knipu, kde ho ještě měli. Jali jsme se tedy piva a klopili ho tam. Rumi začal vyprávět příhody ze školních výletů. Najednou se k nám přikvartýrovali 3 slečny, z kterých jedna nakonec vyžadovala i telefonní číslo a facebook.

Mezitím už šel Rumi pro pana M. Po jejich příchodu už nás čekala poslední runda zelenýho, protože došlo a museli jsme přesedlat na plzeň. Rumi nás taky poctil příběhem o Drsoňi Skalošovi.

Mauro
Pak už se usoudilo, že zavítáme k panu Calibrovi a vydali jsme se na cestu. Rumi se tak těšil, že si cestu krátil přes palouček skoro po pás v trní a brzy už jsme ujížděli v tramvaji. U Calibra jsme koštovali samohonku a okamžitě jsme pak museli zahájit ústup do nejbližšího Kurger Binga.

První nomád 2011 - akce blikající Pes

Mauro: 8.4. jsem se před 18tou hod. začal přesouvat z Andělu za Calibrem a Rumim netradičně k automatu na fotky na I.P. 192.168.1.Pavlova. Nikdo ale zase nevěděl, kde je pan Sten. Což bylo stejně překvapivé jako místo setkání - vzhledem k tomu, že mu ho nikdo nesdělil a ani on se nám neozval. Tak jsem se musel chopit telefounu a přivolat reinforcement. Po tom, co dorazil i Sten, jsme se vydali na nákup. No a hádejte kam...... Na Anděl! Tentokrát to ale mělo jistou výhodu - mohl jsem si dojít pro svojí uleželou smetanovo-losovou pizzu s kousky cibule, zatímco ostatní nakoupili pitivo.

Calibro: dorazili jsme dolů na Petřín - bylo ještě světlo. Proto jsme se ostýchali načnout první láhev. Tak jsem si řekl, že začnu s kolou. Když jsem ji vyžďáral z Maurova batohu, byl jsem potřísněn při zoufalém pokusu otevřít ji. Dále jsme pokračovali cestou nahoru. Rozhodli jsme se udělat první zastávku, kde jsme otevřeli láhev dobré medoviny a balíček sušeného kuřecího bramboru. Po přestávce a občerstvení jsme pokračovali dále nahoru. Naše druhá zastávka se odehrála přibližně v polovině naší cesty. Při této přestávce Mauro odmítnul láhev medoviny a ujal se foťáku.

Pak jsme se jali stoupati dále do výšin. Těsně před vrcholem jsme po tmě vzpomínali na kalbu s Tochem. Posléze jsme nalezli temný otvor, tak jsme se tam s Rumim vloudili a zjistili jsme, že můžeme projít. Když jsme s Rumim zavolali ostatní, zhodnotili jsme, že přes paní fotografku neprojdeme a vrátili se zpět. Pokračovali jsme tak v cestě a našli další zajímavé místo - byla to temná soutěska, kde jsme udělali pár foteček.

Po výlezu ze soutěsky mi Rumi nabídl, ať se posadím na kámen a vypravím historku o Poopenhoundovi. Tak jsem se usadil, chvíli vzpomínal a vyprávěl to úplně blbě. Za chvíli už jsme šli na vrchol Petřína, zhoupnout se na velké houpačce. Když jsme tam přišli, byla už obsazená, vedlejší hřiště také, tak jsme si sedli ke stolu, otevřeli poslední láhev a dojídali zbytky čipsů. Do středu parku se přiblížila podivně vypadající dvojice se psem, kterému červeně blikal obojek, a pokoušeli se vypustit naváděný lampión. Tento lampión byl ale naveden do blízkého stromu. Po kolizi se vzňal a mužská polovina dvojice šla hasit. Lampion naštěstí po delší chvíli zhasnul. Pak jsme se už vydali zrychlenou chůzí pryč. (V té době Calibro prohlásil: Já jsem rak a moje hvězda je Měsíc! - pozn. koredaktora.)

O pár desítek minut později jsme se octli za pomoci turbo-chůze na hlavním nádraží, kde jsme doprovodili Maura se Stenem k vlaku a urychleně je zase opustili kvůli přeplněné nádrži. S Rumim jsme si vyhlídli pěkné křoví, kde ho následně okukovala projíždějící policejní hlídka. Na zastávce jsme potkali zkaleného týpka, který měl připojen k pasu tři různobarevné balónky. Ptal se nás na jeho pozici v časoprostorovém kontinuu. Po příjemné konverzaci nám poděkoval a přijela tramvaj. Nastoupili jsme a ocitli se vedle bandy podivínů, kteří podivným jazykem vykřikovali Azerbajdžán! Konec.

Report z druhé absi-párty alias easter-astral-tripu (CRM)

Po strastiplné cestě do Prahy, v autobuse plném zřejmě vajecchtivých koledníků z jižních Čech, jsme se jako obvykle s Rumim a Calibrem sešli u kytkomatu a vyrazili na nákup. Na I.P. jsme v Express T-shopu nepochodili a přesto musel Rumi s batohem plným sušenek uprchnout před podezřelou osobou právě dovnitř obchodu.

Na Andělovi už jsme byli úspěšnější a kapacita Rumiho batohu byla zcela využita - což, jak jsme zjistili později, mělo mírně destruktivní dopad na naše Horalky. Poté, co jsme se před kostelem pomodlili k pavoučí královně, jsme naplnili první kelímky a vydali se na Petřín. Ve strmém kopci jsme probrali téma astrální projekce, které už s námi (díky mně) zůstalo až do rána, přičemž bylo čím dál tím více ostřejší.
Nahoře v parku nás pobavila mladá slečna svým epickým popisem čehosi. Po slosování Šťastné Horalky jsme se vydali ke stolu u hřiště. Tam jsme (ne)trpělivě vyčkávali na odchod posádky velkého dřevěného houpadla, abychom se ho mohli následně zmocnit. Pan Calibro to tam zpestřil dechberoucím tanečním vystoupením a pak jsme dostali hlad a vydali se zase na Anděla.

Po cestě zpět na Petřín nás pronásledovali zajíci s ježkem v čele, o čemž jsme hned složili písničku. Na prvním hřišti jsme se občerstvili a vydali se na druhé, kde už v tu dobu nikdo nebyl a tak jsme obsadili houpačku a dávali jí zabrat. Jen já jsem musel - vlivem další rundy a přílišného civění na displej telefonu - předčasně vystupovat, abych Calibrovi nezpůsobil psychickou a materiální újmu. Rumi na závěr předvedl svoje vystupovací číslo, tzv. twisted-ass a po vyzkoušení ostatních atrakcí a přidělení čepic jsme se pomalu vydali na další cestu.

Zkouška večera přišla ve chvíli, kdy došla Kolaloka a museli jsme absinth dopít buď samotný nebo velice lehce naředěný, čehož se Calibro zhostil s nadlidskou vůlí a hópnul to do sebe jako by se nechtěl dožít rána. Já na tom byl přesně opačně, o čemž nejlépe vypovídá fotka mého xichtu.

Stihli jsme se ještě zastavit na ranči a pak už to s časem nevypadalo úplně dobře, tak jsme přidali do kroku ve snaze stihnout vlak na hl.n, což se na konec díky pánům R. a C. povedlo a tak jsem jim na rozloučenou snědl sušenky a z vlaku zamával. Vzhledem k tomu, že kvůli silnému vnitřnímu osvětlení nebylo vůbec vidět z okna ven, doufal jsem jen, že se už oba vydali na cestu domů a nemávali mi ještě skoro celých 20 minut, než vlak odjel.

Report z absi-párty-nomád-tripu s Maurákem a Calibrem.

Maurák byl přesvědčen panem C, aby se také zúčastnil naší nově objevené zábavy Nomádismu. Dvakrát jsme datum akce museli přesunout.Na potřetí už to ale vyšlo a pan Mauro potvrdil svoji účast. 6.března bylo to datum slávy a oslav života. A tak se to také stalo.

Sraz byl po zralých úvahách stanoven na před 17.30 na I.P. Pavlova.Když jsem, jako vždy, vylézal a posunoval se v Metru do dalších navazujících se vagonů, koukám a vidím že koho to nevidím? Pan Calibro a má na sobě KOŽENOU BUNDU!!! No kdo by to byl řekl.Takže jsme měli z našeho Commanda už 2 členy pohromadě a čekalo se na pan M. Pan Mauro dorazil po nějakých 5-8 minutách čekání u automatu na kytky. Poté co jsme se pozdravili jsme to rovnou směrovalido Moody landu. Zde jsme klasicky zamířili k číňance co nás zásobuje absem a colou. Zde jsme nakoupili abso značky ĎÁBEL a jali se promenádovat před spešl shopem s Absinthem jesli se nám povade hodit strašnýho xichta na toho prodavače. Ten ale čučel do kompu a tak se nezadařilo. Následovalo klasické otevírání na Karláku, kde jsme dali prvního loka a rozlili první dávka. Poté jsme se klasicky zaměřili na cestu na Petřín. Zde následovala zastávka na hřišťátku, kde jsme si poslechli skvělý záznam ze Strakonic :-) No poté se opět nalilo a Rumiho chytla tvořivá můza a přišlo foceníu Baru/Střeše/Perníkové chaloupky. Pak zastávka na výhledu na americkou embasádu.Proběhlo takéluxusní/krocení pana Ovečky. Bohužel následující zastávka u Betlému se nepovedla. Betlém tam nebyl. Ale objevili jsme něco jiného:-)

Poté jsme se přesunuli na vyhlídku u Hradu a tam následovala debata o prvím a druhém srazu MTU.Došel abisnth. Bylo rozhodnuto, že se vrátíme a koupíme něco dalšího. Návrat proběhl jinou cestou aby jsme to trochu pozměnili a dorazili jsme k arabovi(kterej už jednou Calibrovi prodal nicmoc Velrybí Absinth). No a pan Arab do toho šel naplno a prodal o5 hnuj(tentokrat červenej). Pan Mauro začal abstinovat a Calibro, že prej má hlad. Takže KFC it is.Tam proběhl Kýbl a trochu jsme se napapili. Mauro dokonce stihl malého šlofíka. No a pak Mauro potřeboval stihnout pana vlak, tak jsme zamířili na HLNA, kde si Mauro pořídili lupen do Bene za 69 Kč,- Pak nasedl na vlak a frčel.Calibro a Rumi se sebrali a šli směrem tadááá na Letnou a snažili se dopít pana Červeňáka. Toho nakonec převážně pan Calibro eliminoval. No a tím skončil MTU minisrázek s Absinthem.

P.S. kdyby jsme věděli, že Toch je v Práglu tak jsme mohli mít dokonce čtyři účastníci.
P.S.2. Calibro tvrdí, že Toch na předešlé fotce vypadá jako Zeman.

K tomu se dá dodat snad jen pěkná písnička, protože nic jinýho už tomu nechybí :-D (Mauro).