Čundr Country Show #3 - Šumava (Plechý) 13.6.2012

Mokrý výlet na nejvyšší horu Šumavy, tentokráte s mistrem Mudlou, začal být zajímavý už ve fázi příprav, kdy se pan Kocour nasoukal do karimatky a následně mi odešel jeden zip u batohu.

Na místo výsadku jsme se tedy dostali se zpožděním, jen co jsme projeli Mokrou, ale tábořiště jsme vybrali poměrně rychle. Já jsem si vzal na starost přípravu ohně a Mudla bravurně spojil naše dvě bundescelty do libového áčka.

Rozdělání ohně v mokrém lese se ukázalo, jako větší problém, než jsem si (vybaven ukořistěnou březovou kůrou) myslel. Na pomoc tedy přispěchaly Mudlovy papírové kapesníky, které se nám asi na třísté škrtnutí povedlo zapálit. Než jsme se nadáli, bylo ale zase po ohni. Znovu jsme přehodnotili taktiku a přidali nový kapesník a konečně se nám ohýnek rozhořel i v nalámaných větvičkách a podařilo se ho tak udržet. To už byla mimochodem dávno černočerná tma (a naše škrtadla se zmenšila asi na polovinu původní tloušťky), takže se vyplatilo, že jsem tentokrát neopomněl vzít čelovku.

Jelikož na nás shůry stále někdo uchcával a pravidelně se ozývaly sirény doprovázené výbuchy a střelbou z nedalekého vojenského újezdu, bylo o zábavu postaráno. Když se oheň ustálil a začaly se vysušovat kolem napíchané silnější klacky, nabrousili jsme větve a napíchli po dvou buřtech na opečení, takže začala ta správná idylka. Pak jsme ale zjistili, že bude třeba rozpéct i betonové housky (FU Kauflant). Došlo i na Mudlův pytlíkový a Maurákův au naturel lesní čajík.

Maurák nelenil a jal se mezitím ještě prověřit jednu teorii. Našel slovy asi tak dvacetikilový, žulový kvádroidní šutr (větší totiž nenašel) a umístil ho v těsné blízkosti ohně. Ten se počal zahřívat a když zesílil déšť, umístili jsme ho k nohám do stanu, aby byl od něj vnitřek vyhříván a uložili se ke spánku. To jsme zjistili další šokující věc - když uděláte stan moc vysokej, budete se v průběhu noci chtě nechtě buď otírat o jeho stěny nebo šťouchat do spolubydlících.

Mudla se tedy prý moc nevyspal, ačkoli se vstávalo až v 8 - hlavně kvůli vytrvalému dešti, který pak naštěstí přestal. Maurák byl ale vyspaný dorůžova a při raním výdeji tekutin spatřil nedaleko srnku, která si to pomalu štrádovala stále blíž, dokud se pozorovatel nezačal oklepávat. Pak ze strachu vzala nohy na ramena. Pomalu jsme sbalili věci, zametli stopy a vydali se na přesun za dalším dobrodružstvím.

Dojeli jsme autem přes Černou v Poš. do Nové Pece - Láze a připravili se na výstup na Plechého a sestup k Plešnému jezeru. Hned na začátku nás moudrý člen záchranné služby varoval, ať se na to radši vyprdeneme, pač bude lejt jako z konve. Ale běda! Neposlechli jsme a za chvíli už míjeli první rozcestník. Po necelé hodině začalo lehce poprchávat a déšť pomalu sílil. Udělali jsme tedy první zastávku pod vysokým smrkem na rozcestí U Koňského potoka a dali si svačinku. Za chvíli se kolem prohnal mladý pár v krátkých kalhotách a bundičkách, tak jsme se pozdravili s myšlenkou, že zřejmě nejsme jediní blázni, co se v deštivém počasí chystají na pořádný výšlap.

Déšť neustával, ale pan Maurák sebejistě zahlásil, že se bude nedaleko po cestě určitě nacházet lepší místo s dřevěným přístřeším a tam že se tedy schováme, pokud bude stále pršet. Avšak! Blízko to nebylo a déšť nejen že nepřestával, ale více sílil, až se začal Maurákovi klobouk lepit na čelo, nemluvě o Mudlově bundesjuniformě. Pan Maurák samozřejmě nezahálel a vymýšlel různé kratochvíle - jako sprintík s plnou polní, pochod lesem mimo cestu - to se ukázalo být velice zábavné, když jsme přišli na to, že je terén lehce bažinatý... A tak cesta utíkala (aspoň tedy Maurákovi).

Po několika větších výšlapech jsme dorazili až ke hranicím s Rakouskem, kde se na české straně nachází dřevěná bouda (toho času zavřená), alespoň se střechou krytým zápražím. Tam jsme to tedy asi na hodinu zapíchli, najedli se a rozvěsili mokré svršky, aby trochu uschly - no samozřejmě neuschlo nic, protože nejen že pršelo, ale foukal i nasty vítr, který kapky směroval částečně z jedné strany i pod střechu.

Nicnedělání pod střechou bylo nesnesitelnější (už proto, že tělesná teplota klesala) než pochod na dešti, takže když ten byl nejslabší, vydali jsme se na mocný finální výšlap na Plechého - cca 500 metrů převýšení na 3 kilometrech cesty. Ze začátku jsme si mysleli, že jde o omyl a místo cesty jdeme proti směru horského potoka, ale patníky s červeným pruhem nás ujišťovaly že ne. Zanedlouho jsme potkali známou, již z vrcholu se vracející dvojici. Ujistili nás, že nahoře je opravdu krásně a s úsměvem nám zmizeli za zády. Jejich výhoda spočívala v nulové zátěži. My jsme s sebou na druhou stranu nesli i plné batohy, takže závodění bylo od počátku bohužel mimo hru.

Potok tekoucí proti nám stále měnil barvu od žluté po červenou a pomalu slábnul, mizel pod kameny a znovu se objevoval, až zmizel nadobro. V husté mlze jsme nakonec uviděli malou luxusní dřevěnou boudu, která byla dokonce otevřená. To byl vrchol Plechého ve výšce 1378 metrů. A taky šance na zahřátí a odpočinek. Místo ohně jsme se hlavně vyudili, trochu usušili, ale dobře najedli a Mudlovi se podařilo udělat i čaj. Po notné dávce vegetu jsme po sobě uklidili, udělali pár fotek a dali jsme se na sestup.

Nejdřív jsme došli ke Kučerově vyhlídce, kde nebylo skoro nic vidět. Níže u Stiflerova pomníku, ale byl výhled na Plešné jezero 200 metrů pod námi i přes mlhu grandiózní. V dálce je vidět i nedaleké Lipno. Už nepršelo a dokonce občas asi na minutu vysvitlo sluníčko. Pokračovali jsme pořád níž pod mraky a Mudla byl moc a moc a moc rád, že se mnou v takový krásný den na výlet vyrazil. Cesta byla trochu nebezpečná kvůli mokrým kořenům, polenům a později i kluzkým kamenům, na kterých jsme si mnohokrát zabruslili a občas příliš nechybělo, abychom si dali po hubě.

Po příchodu k Plešnému jezeru ve výšce 1089 metrů Maurák smutně povzdechl, když spatřil cedulku zakazující koupání. Mudla zase udělal pár fotek svoji zupr dupr zrcadlovkou. O něco dále jsme šli zase už cestou nápadně připomínající koryto potoka. Na následujícím rozcestníku jsme potkali další dva sedící lidi, tak jsme slušně pozdravili a šli dál. Co by to bylo za sestup po také krásné asfaltce bez menšího sprintíku, pronesl očekávaně Maurák a Mudla se nechal podruhé ukecat.

Cestu zdobily jak umělé tak přírodní monumenty a nečekaně brzy jsme byli u rozcestníku U Říjiště, kde jsme ten den už procházeli, jen v jiném směru. Hlášky z trpajzlíka padali jak hrušky po dešti a my se rychle blížili ke konci naší vydatné poutě. Poslední malý odpočinek na lavičce na rozcestí (už nevím, jestli to byl Rossbach nebo Raškov) a brzy už jsme byli v Lázi. Zajímavým zážitkem stal se moment, kdy jsme dávali bágly do auta a z jednoho z domů vyšel džentlmen, vyblil se, vychrchlal a zalezl zase zpátky.

Maurák ještě po cestě autem navrhoval zajít do hospody, kterou zahlédl ráno cestou do Láze, na Kozlíka, najíst se tam a přespat někde v lese. Ale mělo to dva háčky - onu hospodu s Kozlem jsme tentokrát nikde neviděli a navíc se na nás valily mraky černé jako peklo (na fotce tak černé nevypadají, ale byly!), tak jsme radši zvolili přesun směr postel. Cestou jsme se v Budějicích zastavili v hospodě, že se aspoň najíme, ale když jsme si objednali pivo a pak hermelín, dostali jsme informaci, že došel chleba a tudíž smolík. Takže změna - Mauro musel vypít pivo a Mudla řídit, což bylo, pravda, z hlediska bezpečnosti nejlepší řešení. Maurák (starej dobrodruh) si totiž zase předtím na mokru trochu zasmykoval, pač přes SUV přehlídl červenou na semaforu. Mudla se toho ujal s velkým srdíčkem a dal do toho, takže nás oba v celku a pohodě dovezl až na LZ.

No prostě celkově vzato 100% úspěšný výlet plný zábavy a poučení. A myslím, že tenhle report aspiruje na zatím nejdelší v historii (ale bude rád překonán).

Pozn.: fotky jsou zatím jen z Maurákova mobilu. Až je dodá Mudla, budou dodatečně též přidány.
Mudla už svoje epes-žúžo fotky dodal - najdete je níže. ENJOY!

Čundr Country Show #3 - Šumava (Plechý) 13.6.2012

ČCS #3 - Šumava (Plechý) 13.6.2012 - Mudlofotky

Druhý letní srázek -=MTU=-

Main Tap Unit má za sebou svůj druhý oficiální sraz. Sice se konal na stejném místě, ale složení bylo tošku jiné: hardcore MRT samozřejmě nemohli chybět, ale dále se zúčastnili Sten, Mudla, Mařty, Calibro a Dave, takže účast byla silnější než při prvním setkání, což je velice zajímavé, vezmeme-li v potaz, že nás v současné době pořádně nespojuje žádná online gamesa. Účast byla vlastně 100% - slovy stoprocentní!

Další info připravuje naše rapperská dvojka Rumi & Toch a možná i další účastníci :-)

----------------------------------------------------

Rumi: Jelikož Calibro mi furt valil šrubiska do hlavy, že by jako měl se udělat nějakej ten MTU sraz, tak když jsme jednou byli tak nějak na šrot tak mu NATO povídám: "jako dalo by se to udělat zase u nás na chatě, ale je to tam malý!" a on řiká, že to je jedno, že bude spát v lese. Od tohoto momentu už bylo místo srazu jasné. Teďka už jenom kdy a kdo. TSková partička se sešla celá takže úspěch. Nio a datum to byl teda proces. Nejdřív, že se to udělá první tejden v červenci. No ale Mauro ten tejden nemohl, takže proběhla operativní změna plánu a byl to tedy druhý víkend v červenci. ALE: Toch měl 20. slavnosti Svijanského piva ve Svijanském Újezdě. Takže se muselo všechno odehrát už v pátek. A taky že odehrálo! Ale o tom později. Sraz v Praglu byl zvolen podle Mauráka páč má avtomobíl. ten mi ale napsal že to posunem ještě o hoďku.

Takže jsme se slezli tak nějak s Tochem a Stenem v metru v Kobylisých. No a po pár minutách( a plechovkách Franty pro Stena) dorazila i partička od Kudykamu tj. jmenovitě Calibro, Mařty a Dave. Vylezlo se tedy ven z metra a šlo se čekat na autobus a Maurotaxi. NO čekáme takhle na autobus a volá Mauro, že jako už nakoupili basy a valej to směrem praha. Přijíždí autobus tak Beta teamu vysvětluju instrukce kam jako má jít poté co vyleze z busu. Říkám

doslova:"Vylezete z busu, pudete rovně pak doleva hlavně NE k rybníku, pak doprava a pak zase doprava a pak už pořád po cestě až tam. Po vtipné vložce v podání Mudly a Maura, kteří už to valili směr chata a chtěli nás s Tochem nechat na autobusové zastávce. To se nakonec nestalo a byli jsme vyzvednuti. Jen co jsme se naskládali do autíčka. Začne Tochovi vrnět mobil, že prej je to Calibro a team Beta. je mi podán mobil, že prej neví kam dál. Po vysilujícím hovoru jsme se dozvěděli, že samozřejmě zahli doprava a stojej u rybníku. Rumi málem dostává záchvat zuřivosti ale naštěstí se ovládne a předá instrukce a ukončuje hovor. Mauro podle instrukcí jede směrem k chatě. Když dojíždíme, Rumi je mířně konsternován tím, že jsme team Beta nepotkali po cestě.A už jsme tam byli.

Zatímco jsme čekali co se bude dít s teamem Beta tak jsme dali chladit zlatavý mok a jali se grilovat. Samozřejmě grilovat maso, ne sebe navzájem. No a mezitím dorazili ztracení synové Císaře a Sten se chopil malé jabloně a že si postaví přístřešek. To vzbudilo u Tocha velký zájem a šel mu to tam zkolaudovat.Toch si také oblíbil jednu z věcí které jsem pro kluky vyndal ze skříně. Poté už jsme si s Tochem dali prvnígrilované klobásky. Poté proběhlo šokující odhalení, při kterém jsme se velmi nasmáli. A aby se zábava rozproudila v plném proudu tak nastoupila známá dvojice Dj Toch a MC Rumi. No a pak už to jelo zaplo se rádio a naladila krutopřísná rozhlasová hra o detektivu Cliftonovi a vraždě otca. U této aktivity jsme vydrželi až do konce a pak se nám dogrilovalo maso a klobásy a začalo se stmívat(tak jsme přesně jako to dělá Bender přešli na tvrdej). Z lednice se vytasila tequila a poté i vodka a začli se dít věci. A pak už to tam padalo přišel na návštěvu pan Kozošnit, vejskání a hulákání + destrukce cihel. Zkoušeli jsme rozdělat i oheň ale jelikož začlo do toho péršet tak to skončilo neúspěchem. Po chvíli to zalomil první a po něm už následovalo celé stádo až na Mudlu, kterej se záhadně vypařil poté co s Calibrem vypili tu Vodku skoro sami.

PS:(Destrukce skleniček + půllitru byla v mezích kalebních norem) A pak už se v sobotu ráno spakovali Mauro+Toch+Sten a odjeli. Calibro+Marty+Dave+Rumi provedli jakštakš úklid a vydali se na bus a do prahy.

PS2:(Rumimu bylo v sobotu vážně hrozně)!

TAK ZASE NA PŘÍŠTÍM SRAZU ZDAR!

Kambek

Tak a je to zpět, alá tu, teda jako tady. Po rozpadu radikalního klanu PEACE přišlo prázdno a nuda, a tak tobylo, né jinak. Furt se zevlilo na TS a krom chvilkových úletů, typu COD4 GTA SA-MP , byla nuda, a tak no znáte to ne ? No a co se nestalo ? No nevim co se nestalo ale vim co se stalo. Calibro se prostě nudil tak moc, že mě komplexně začal konstantně spamovat pěti písmeny, a to taky že jo. A byly to M T U A A, a prostě mi to nedalo, a řekl sem Táák jóó dem dotoho ! no a bodejď by ne a stalo se ! Sme z5 stáré MTU se navrátilo oklepalo svůj prach a jede dál. Takže momentálně pod barvama MTU jsou nalezitelní jak jinak než Toch, jeho pravá ruka Calibro, a zase toho pravá ruka Dave, a pak taky pravá noha Maura teda jako Mudla, samozrejme je tu i náš FUBer (od slova hodně stahovat) Rumi, no a náš řezník číslo 1 Stifler, a málem bych zapoměl na našeho baviče z moravákova Systema, no a sem tam příde i Speedluke. Podtrženo a odečteno lamýme jako vždy, a v ještě větší míře, a bezpochyby na Courtyardu víceméně víc než méne pořád.

    Toch