-= Main Tap Unit =-

neděle 20. května 2012

Čundr Country Show #2 - Mnišsko 19.-20.5.2012

Květnový výlet po Středních Čechách.
Tak jsme se opět vydali na menší procházečku... jelikož naše řady se rozmělnili - Stenova průzkumnická žebra byla napadena při futsale a tudíž dostal nařízen klidový režim, tak jsme se tentokrát vydali jenom Rumi a Mauro. Ráno jsme se sešli na Andělu a nastoupili do Albertu kde jsme (Mauro) kvalitně ponakoupili. Pak následovala cesta busem do Dobříše, kde jsme vystoupili a začali výletničit. Vydali jsme se směrem Mníšek pod Brdy. Potkávali jsme celkem dost jiných výletníků a bylo celkem solidní teplo. Náš původní plán navštívit vojenský prostor v Brdech byl po chvíli obcházení zdi zrušen a pokračovali jsme směr Kytín kde bylo vymyšleno, že budeme nocovat. Dorazili jsme do Stříbrné Lhoty u Mníšku pod Brdy kde jsme nalezli místní Kozlovnu kde čepovali úplně parádního Kozlíka. V kozlovně jsme poseděli nějaký ten čas jelikož tam měli opravdu parádní pivko. To jsme pak zaplácli zmrzlinou (Rumi si dal Ruskou a Mauro nějakou magnumovitou). Poté už jsme se vydali hledat místo kde přenocoujeme a přesně takové místo jsme taky našli. I když to vypadalo, že by nás mohly v noci navštívit divoká prasátka, tak se nestalo. Rozdělávání ohně bylo po robinsonovsku a zabralo snad hodinu. Maurák si pak udělal vynikající sýrové těstoviny a dostal taky pana řízka s panem chlebíkem. Pak už se začalo stmívati tak se začalo s přípravou spacákového prostoru a přístřešku. Pak už byl čas jen na pohádkové vyprávění pana Rumiho o Krajních mezích (vynikajícímu seriálu, který pan Mauro drze zaspal poslední díl, který jsem vyprávěl). Proběhl nějáký ten spánek, pan Rumča si vnoci trošku zalarvil takže byl pak ráno celkem rozlámaný.... Vstávačka byla dávačka... pak se vyrazilo a už to bylo....šli jsme šli kaliméééérooo.... a pořád šli vedro jako v pekli pak stoupčka jak v p... no a pak krosení hovny nehovny a invaze na zahrádku (nikdo nebyl dom, takže :-*). Následoval pořádný poslední stoupač do Jíloviště a pak už jenom čekačka na bus do Práglu. Na Florenci separace a sbohem a mrtvola byla doma (Maurákovi to samozřejmě trvalo déle).

Čundr Country Show #2 - Mnišsko 19.-20.5.2012

čtvrtek 10. května 2012

Služby ve zvláštním vagónu

neděle 22. dubna 2012

Čundr Country Show #1 - Děčín 21.4.2012

Fotky z prvního MTU čundru. Článek se ~~připravuje~~ dopisuje.
Naše hlavní cesta na mapy.cz

V sobotu nám opět posloužil známý Kurger Bing jako spolehlivý záchytný bod a brzy ráno tam proběhlo Rumíko-Maurákovské stretnutie, jako start našeho povedeného severočeského MTU dobrodružství.

Rumi, tentokrát s krycím jménem Inuita z džungle, se ukázal i v tuto nekřesťanskou hodinu jako velký vtipálek, takže jsme se ve vlaku nenudili.

Nálada samozřejmě ještě gradovala s nástupem pana Stena v Ústí, kde mimochodem před vlakem vypadal, že se chystá někomu omlátit svých 8 litrů vody o hlavu. V Děčíně se ukázaly jeho znalosti terénu, kde nás neomylně zavedl krutým stoupáním přímo na Pastýřskou stěnu.

Zde jsme se pobavili nápisy na dřevěném přístřešku a vznikl tam i nejmocnější hláško-výraz celé výpravy (moudří vědí). Brzy na to se Maurák málem utopil v Matonce při čtení nápisu na další dřevěné budce a Sten se vydal prozkoumat nedalekou skrýš.

Pak jsme neplánovaně zavítali do vesnice kvůli nejasnému značení stezky a zanedlouho už si to štrádovali směrem na Koňskou hlavu a Děčínský Sněžník skrze libové lesní šiškntracky (s pauzou na svačinku) a kamenitý záverečný výstup. Odměnou nám byly famózní výhledy na okolí, lehárko a lehký oběd "na drzouna", hned vedle hospody.

Když jsme vyrazili dále dolů, naše netrénované nohy už se začaly lehce ozývat, ale ještě jsme měli před sebou asi pět kilometrů do další větší zastávky v hospodě u Tiských stěn. Únava se projevila zejména na odpočívadle u silnice, kde pan Maurák zopakoval stejnou poznámku jako pan Rumi před několikami minutami, aniž by si toho sám všiml. Těžko říci, jestli šlo o dočasnou hluchotu nebo demenci...

V hospodě jsme si dali (jako správní bratři v triku) všichni ovocné knedlíky a zapili je černým pivem, což slibovalo veselé zážitky. Pak jsme se radši vypakovali na Tiské stěny, abychom tam nepočali chrápati jako staří bernardýni. Tam jsme udělali pár foteček a zastihl nás lehký deštík. Vydali jsme se tedy pomalu dolů do Tisé (k Maurákově radosti to bylo downhillem mimo označenou stezku) a tam jsme (k Maurákově lítosti, avšak ku prospěchu věci) čekali na autobus do Ústí namísto kempení poblíž. Přitom jsme se dozvěděli, co dělá silnější pes na vesnici a ožralá jelita za volantem.

V Ústí jsme už za tmy vylezli na kopec, vyrušili láskoládu na rozhledně a zakempili to kousek od ní. Chvíli jsme rozprávěli a usnuli jsme. Probudil nás však ještě dlouho před svítáním začínající deštík, tak jsme narychlo posbírali věci, napomalo je zabalili v rozhledně a vydali se na vlak s mezipřistáním u Stena.