Naše hlavní cesta na mapy.cz
V sobotu nám opět posloužil známý Kurger Bing jako spolehlivý záchytný bod a brzy ráno tam proběhlo Rumíko-Maurákovské stretnutie, jako start našeho povedeného severočeského MTU dobrodružství.
Rumi, tentokrát s krycím jménem Inuita z džungle, se ukázal i v tuto nekřesťanskou hodinu jako velký vtipálek, takže jsme se ve vlaku nenudili.
Nálada samozřejmě ještě gradovala s nástupem pana Stena v Ústí, kde mimochodem před vlakem vypadal, že se chystá někomu omlátit svých 8 litrů vody o hlavu. V Děčíně se ukázaly jeho znalosti terénu, kde nás neomylně zavedl krutým stoupáním přímo na Pastýřskou stěnu.
Zde jsme se pobavili nápisy na dřevěném přístřešku a vznikl tam i nejmocnější hláško-výraz celé výpravy (moudří vědí). Brzy na to se Maurák málem utopil v Matonce při čtení nápisu na další dřevěné budce a Sten se vydal prozkoumat nedalekou skrýš.
Pak jsme neplánovaně zavítali do vesnice kvůli nejasnému značení stezky a zanedlouho už si to štrádovali směrem na Koňskou hlavu a Děčínský Sněžník skrze libové lesní šiškntracky (s pauzou na svačinku) a kamenitý záverečný výstup. Odměnou nám byly famózní výhledy na okolí, lehárko a lehký oběd "na drzouna", hned vedle hospody.
Když jsme vyrazili dále dolů, naše netrénované nohy už se začaly lehce ozývat, ale ještě jsme měli před sebou asi pět kilometrů do další větší zastávky v hospodě u Tiských stěn. Únava se projevila zejména na odpočívadle u silnice, kde pan Maurák zopakoval stejnou poznámku jako pan Rumi před několikami minutami, aniž by si toho sám všiml. Těžko říci, jestli šlo o dočasnou hluchotu nebo demenci...
V hospodě jsme si dali (jako správní bratři v triku) všichni ovocné knedlíky a zapili je černým pivem, což slibovalo veselé zážitky. Pak jsme se radši vypakovali na Tiské stěny, abychom tam nepočali chrápati jako staří bernardýni. Tam jsme udělali pár foteček a zastihl nás lehký deštík. Vydali jsme se tedy pomalu dolů do Tisé (k Maurákově radosti to bylo downhillem mimo označenou stezku) a tam jsme (k Maurákově lítosti, avšak ku prospěchu věci) čekali na autobus do Ústí namísto kempení poblíž. Přitom jsme se dozvěděli, co dělá silnější pes na vesnici a ožralá jelita za volantem.
V Ústí jsme už za tmy vylezli na kopec, vyrušili láskoládu na rozhledně a zakempili to kousek od ní. Chvíli jsme rozprávěli a usnuli jsme. Probudil nás však ještě dlouho před svítáním začínající deštík, tak jsme narychlo posbírali věci, napomalo je zabalili v rozhledně a vydali se na vlak s mezipřistáním u Stena.
 |
| Čundr Country Show #1 - Děčín 21.4.2012 |
Žádné komentáře:
Okomentovat